Jak ušetřit peníze i skleníkové plyny

Napsáno pro Zpravodaj města Liberce 02/2020.

Hlavní topná sezóna je v plném proudu. Náklady na vytápění představují nezanedbatelnou položku rodinných rozpočtů. Podle agentury STEM (z roku 2019) více než pětina domácností musí omezovat své výdaje, aby byla schopna zaplatit za teplo. Náklady na vytápění jdou do desetitisíců ročně. Na druhé straně jsou Češi zvyklí na vysoký teplotní komfort. Více než polovina domácností vytápí na 22 a více stupňů. Přitom podle odborníků je ideální teplota v obývacím pokoji 20-21 °C, v ložnici a kuchyni kolem 18 °C.

Snížení teploty vytápění o 1-2 °C je pocitově téměř neznatelné, o to znatelněji se však projeví v účtech za energie a na našem vlivu na životní prostředí. Snížení vytápění o 1 °C sníží spotřebu energií cca o 6 %. Průměrná česká domácnost (žijící v bytě) spotřebuje 65 gigajoulů energie za rok (většina energie jde na vytápění). Podle typu vytápění (plyn/centrální zásobování teplem/elektřina) se náklady na vytápění pohybují mezi 30-50 tis. Kč/rok. Při snížení teploty vytápění o 2 °C lze tedy ušetřit u průměrné domácnosti cca 4-6 tis. Kč ročně a zároveň významně přispět ke zlepšení kvality ovzduší i omezení vypouštění skleníkových plynů. Spalováním jsou do ovzduší vypouštěny znečišťující látky mající negativní vliv na lidské zdraví i životní prostředí (oxid siřičitý, polétavý prach, oxidy dusíku ad.). Kromě toho vzniká oxid uhličitý (CO2). Významný skleníkový plyn. Výše zmíněné snížení teploty vytápění tak může zamezit vypouštění 0,5-2,6 tun CO2 ročně za každou domácnost. Pro porovnání - jeden strom dokáže za 100 let svého života absorbovat zhruba jednu tunu CO2. Jednu tuna CO2 také vnikne při ujetí cca 7000 km autem.

Další jednoduché typy na snížení nákladů na vytápění: v době nepřítomnosti nenechávejte byt podchladit pod 15 °C. Následné vytápění na běžnou teplotu spotřebuje více energie než pravidelné temperování. Nezakrývejte radiátory (nábytkem, záclonami atd.), pravidelně odvzdušňujte radiátory a kontrolujte tlak vody v kotli.

Snížení nákladů na energie se ale týkají veřejných budov. Mnohá města v ČR i zahraničí mají své městské energetické manažery. Ti spotřebu energií v městských budovách nejen hlídají, ale přichází i s novými nápady na opatření pro razantnější snížení spotřeby. Liberec zatím svého energetického manažera nemá, Rada pro Klima se o vznik této pozice zasazuje.

Za libereckou za pracovní skupinu Rada pro Klima, Ing. Jiří Louda, Ph.D. a Ing. arch. Jan Márton