Banky a klima

02.10.2020

Jsou moje peníze zelené? V poslední době jsem četla o tom, že leckteré banky a pojišťovny odmítají investovat do uhelného byznysu, nebo pojišťovat uhelné společnosti. U bank je tenhle odklon motivován hlavně vývojem na trhu, některé přinejmenším prezentují i svůj zájem na ochraně klimatu, což je sympatické. Ptala jsem se sama sebe, jak jsou na tom, co se týče otázek ochrany klimatu, finanční produkty, které mám já. Výsledek je, že jsem změnila banku, u které jsem měla běžný účet, a přehodnotím své investice do fondů. Udělala jsem malý průzkum, který rozhodně není zevrubný, ale může být uživatelsky zajímavý.

Ilustrační obrázek: Pixnio.com, licence CC0
Ilustrační obrázek: Pixnio.com, licence CC0


Z velkých bank má nejprogresivnější anti-uhelnou (a obecněji klimatickou) politiku ČSOB, ale vlastně to znamená, že tam vazby na uhelný sektor jsou, ale aktivně se jich zbavují. Nicméně jsou jejich cíle a koncept rozhodně nejjasnější a za pozitivní považuju, že je to významnou součástí jejich prezentace směrem k veřejnosti. Také Česká spořitelna a KB "mají platné koncernové politiky financování, které již teď zakazují přímé financování výstavby nebo rozšiřování uhelných dolů, stejně jako výstavbu nových uhelných bloků na výrobu elektrické energie" <1> (u ČS jsou prý pravidla dost vágní). KB kupříkladu zafinancovali v poslední době "zelené" projekty za 18 mld. a finančně podporují další projekty zejména v oblasti zadržování vody, větrné energetiky a obecně úspor energií <2>. Z menších bank dobře dopadá Fio, která je z hlediska klimatických otázek, řekněme, neutrální. Nemá klienty z uhelného sektoru, financují naproti tomu např. solární energetiku, ale neprezentují žádné postoje vůči ochraně klimatu, orientují se pouze podle zisku <3>.

Další pozitivně hodnocenou finanční institucí z hlediska politiky (ne)financování uhelného průmyslu je ING, kde je navíc i možnost investovat do "zelených" fondů (NN L Global Sustainable Equity a BlackRock Sustainable Energy). Dále je možné využít u ČSOB fond Vodního bohatství, Erste WWF Stock Environment VT (Česká spořitelna) a Generali Fond živé planety (Generali má nicméně stálé vazby na uhelný průmysl).

Naopak dost špatně je na tom Unicredit bank, která je jednou z posledních evropských bank poskytující půjčky na uhelné projekty <4> a třeba Moneta, kde koupil nedávno podíl uhlobaron Pavel Tykač. Čistá není ani mBank, půjčuje totiž peníze PGE, polskému uhelnému gigantovi, který provozuje např. důl Turów <8>.

Z pojišťoven mají nový závazek nepojišťovat uhelný byznys Allianz, Generali a Munich Re, ale např. Generali tento závazek vydala jen pár dní na to, co pojistila elektrárnu ČEZ Ledvice <5>. Podle Coal Policy Tool, kde lze najít "matky" některých českých institucí, na tom je, co se týče odmítnutí pojišťování jakýchkoli uhelných projektů, velice dobře francouzská AXA <6>.

Co se týče investic, dobrý tip, který s sebou ale vždycky nese vyšší míru rizika, je investovat do konkrétního ekologického projektu, dluhopisů ekologicky zajímavých firem, nebo půjčit peníze nějaké neziskovce, když ji postihnou akutní finanční problémy <7>. Pro odvážné jsou pak možnosti investovat přes nějakého českého správce cenných papírů do tzv. ETF fondů (burzovně obchodovatelné fondy, většinou v USA v dolarech), které jsou zaměřeny např. solární energetiku (ETF TAN), větrnou energetiku (ETF FAN), apod. Kdyby chtěl ohledně tohoto někdo poradit, nabídl se Michal Hanuš Bittner, který zmínil i výše uvedenou možnost crowdfundingu (půjčení peněz na start nějakého eko projektu).