Klimatická změna: 12 let na záchranu planety? Udělejme to za 18 měsíců!

Autor článku: Matt McGrath

Originál článku: https://www.bbc.com/news/science-environment-48964736

Pamatujete si ty staré dobré časy, kdy jsme "měli 12 let na záchranu planety"?

Zdá se, že panuje shoda v tom, že následujících 18 měsíců bude pro řešení klimatické krize zásadních.

Vloni Intervládní panel pro změnu klimatu (IPCC) prohlásil, že pro udržení vzrůstu teploty pod hodnotou 1.5°C v tomto století, musí být emise oxidu uhličitého sníženy o 45% do roku 2030. V současnosti však zjišťujeme, že rozhodné politické kroky pro toto snížení budou muset být učiněny do konce příštího roku. Myšlenka, že rok 2020 je pevným deadlinem, není nová - vědci s ní přišli již v roce 2017.

"Klimatická matematika je naprosto jasná: Svět nemůže být během následujících pár let vyléčen, ale zanedbáváním současného stavu by mohl být fatálně zraněn," prohlásil Hans Joachim Schellnhuber, zakladatel a současný ředitel Klimatického institutu v Postupimi.

A prohlášení, že konec příštího roku je pro změnu zásadní, se objevují stále častěji:

"Jsem pevně přesvědčen, že příštích 18 měsíců rozhodne o naší schopnosti udržet klima na přežitelné úrovni a vrátit přírodní rovnováhu, kterou pro naše přežití potřebujeme," řekl princ Charles na recepci pro zahraniční ministerstva Commonwealthu.

Takže proč je příštích 18 měsíců tak důležitých?

Od podpisu Pařížské globální dohody o klimatu v roce 2015 se stále hledají pravidla, kterými by se signatáři řídili. Jednou ze základním podmínek dohody bylo, že jednotlivé státy zlepší plány na snižování emisí oxidu uhličitého. Dohoda vychází z loňské zprávy IPCC, že emise CO2 musí od roku 2020 začít klesat, aby bylo oteplení udrženo pod 1.5°C

Současné plány však nejsou dost účinné, aby teplotu udržely pod takzvaným bezpečným limitem. Momentálně bychom do roku 2100 dosáhli oteplení ne o 1,5, ale o 3°C.

Jelikož země obvykle své plány provádí v pěti a desetiletých rámcích, je nutné, aby plány pro snížení emisí byly na stole do konce roku 2020. 

Jaké kroky jsou nutné?

Prvním krokem je klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN Antonio Guterres na 23. září do New Yorku. Pan Guterres jasně prohlásil, že na summit mají země přijet jen pokud dokáží nabídnout efektivní řešení vedoucí ke snížení vlastních uhlíkových emisí.

Následovat bude COP25 (mezinárodní konference ke klimatické změně pořádané OSN) v Santiagu de Chille. Nejdůležitějším úkolem bude udržet společný postup v pohybu. 

Opravdu důlěžitá pak bude další konference COP26, která se odehraje ve Velké Británii na konci roku 2020.

Britská vláda věří, že může tuto událost využít k tomu, aby dokázala, že i po Brexitu najde politickou vůli ke změně, stejně jako Francie využila svůj diplomatický sval, aby prosadila Pařížskou dohodu.

"Pokud uspějeme v naší snaze (hostit COP26), můžeme navazovat na Pařížskou dohodu a zohlednit přibývající vědecké důkazy, které nám říkají, že musíme jednat efektivněji a rychleji" prohlásil tajemník Ministerstva životního prostředí Michael Gove. Dále říká: "A na COP26 musíme zajistit, že ostatní země budou brát své povinnosti vážně - to znamená jít příkladem. Spolu musíme podniknout všechny nutné kroky pro to, abychom globální oteplování snížili alespoň na 1.5°C."

Důvod k radosti?

Ať už je to důsledek vln veder, vliv švédské studentky Grety Thunbergové, nebo vzestup hnutí Extinction Rebellion, byl zaznamenán zvýšený zájem o problematiku změny klimatu a způsoby, kterými můžou lidé přispět k jejímu řešení.

Lidé požadují změnu a politici v mnoha zemích se začali těmito změnami zabývat.

Nápady jako například Zelená nová dohoda ve Spojených státech, které se před pár lety zdály nemožné, nyní získávají na popularitě. Některé země zašly ještě dál a ustanovily nulové emise do roku 2050 dlouhodobým cílem. 

"Naše skupina malých rozvojových ostrovů sdílí myšlenku nutnosti jednat," prohlásila na schůzi OSN velvyslankyně Belize, hlavního stratéga pro OSN v Alianci malých ostrovních států, Janine Felson.

"Všichni jsme svědky kolektivní mobilizace veřejnosti, zhoršujících se dopadů klimatu a naléhavých varování vědců volajících po rozhodném vedení. Rok 2020 je bez diskuze tím deadlinem pro to, aby se toto rozhodné vedení objevilo"

Důvody ke strachu?

COP26 by mohl být momentem, kdy Spojené Státy vycouvají z Pařížské dohody. Velkou roli v tom hraje to, zda Donald Trump obhájí svůj post prezidenta, či zda se do vedení USA dostane demokratický kandidát. Obě možnosti by mohly mít velké následky pro klimatický boj.

Momentálně se zdá, že mnoho zemí chce proces změny zpomalit. Vloni v prosinci Spojené Státy, Saudská Arábie, Kuvajt a Rusko nedovolily, aby se zpráva IPCC dostala mezi témata k diskuzi v OSN. Před několika týdny v Bonnu se kvůli dalším námitkám ze strany Saudské Arábie opět o zprávě IPCC nejednalo, což rozlítilo malé ostrovní státy a rozvojové země.

Na hostitelskou zemi COP bude vyvíjen velký tlak. Ovšem pokud bude stále trvat zmatek ohledně Brexitu, britská vláda by nemusela mít potřebnou kapacitu pro vyřešení několika globálních výzev, které změna klimatu představuje. "Pokud tento moment nedokážeme využít k urychlení řešení, nemáme šanci se dostat k hranici 1.5, a dokonce ani 2°C," prohlásil profesor Michael Jacobs z Univerzity v Sheffieldu, bývalý poradce premiéra Gordona Browna. 

"V tuto chvíli mezi vedoucími zeměmi chybí dostatečné porozumění nebo závazek společného řešení, proto generální tajemník OSN summit svolává." 

"Je skvělé, že by se COP mohl pořádat ve Velké Británii, jelikož máme velkou civilizovanou společnost a mnohem větší povědomí o změně klimatu než většina jiných zemí. Ale hnutí tady sotva začla přemýšlet, jak vyvinout dostatečný tlak."

Další varování přišlo ze strany Výboru pro klimatickou změnu (CCC) ve Velké Británii. Při kontrole postupu britské vlády při řešení klimatické krize se zjistilo, že nepostupuje dostatečně rychle. "Vláda musí ukázat, že své povinnosti bere vážně, jejich důvěryhodnost je v ohrožení," prohlásil výkonný ředitel CCC, Chris Stark. "Příštích 12-18 měsíců je prostor pro to, abychom něco udělali. Pokud to neuděláme, obávám se, že vláda bude na COP26 ztrapněna."

A není to jen o změně klimatu

Rozhodnutí ohledně řešení změny klimatu v příštím roce budou zásadní. Konat se budou i další klíčová shromáždění, jejichž úkolem je přijít s postupy pro zachování druhů a ochranu našich oceánů v následujících dekádách.

Začátkem tohoto roku vznikla  rozsáhlá studie (zpráva IPBES) -  o ztrátách živočišných a rostlinných druhů způsobených lidskou činností. Tato studie způsobila rozruch mezi vládami, neboť odhalila, že z planety by mohlo v příštích dekádách zmizet až milion druhů. Příští rok se tak světové vlády sejdou v Číně, aby sestavily plán, jak tomuto vymírání zamezit.

Konvence pro biodiverzitu je skupina sestavená OSN určená pro sestavení plánu pro ochranu přírody do roku 2030. Setkání v Číně by mohlo mít na poli ochrany druhů stejný význam, jako má Pařížská dohoda v ohledu snižování emisí. Pokud dojde k dohodě, je pravděpodobné, že bude zaměřena hlavně na udržitelné hospodářství a rybaření. Také bude urgovat větší ochranu druhů a vznik limitů pro deforestaci.

Příští rok se uskuteční setkání Konvence OSN pro mořské hospodaření, aby vyjednala novou smlouvu pro fungování v globálních oceánech.

Podle tajemníka britského Ministerstva pro životní prostředí Michaela Gova mají tato setkání potenciál pro uskutečnění reálných změn. V proslovu z minulého týdne prohlásil: "Byli jsme přesvědčeni o důkazech zhoršování životního prostředí, ke kterým dochází bez dostatečné ochrany," 

"A proto se Spojené království ujalo vedení a zajistilo, že do roku 2030 bude chráněno nejméně 30% oceánu, za který zodpovídáme, což je trojnásobek současného cíle. Požádáme všechny země, aby se k tomuto cíli připojily. "

Pokud se tohle všechno povede, svět by mohl mít šanci zachovat naše přirozené životní prostředí.

Výzvy jsou však obrovské, politická angažovanost nesourodá.

Přeložil: Matěj Hřeben