Odolné a pestré lesy: kudy vede cesta?
24.01.2020
Diskuze na téma "Lesy a změna klimatu", kterou jsme organizovali ve spolupráci s projektem InnoForESt proběhla v krajské vědecké knihovně 22. ledna 2020. O tom, co stojí za současnou kůrovcovou kalamitou, jaký asi bude její vývoj, zda je možné ji zastavit nebo jak budou vypadat lesy za několik desítek let a jak to udělat, aby byly co nejodolnější, diskutovali oblastní ředitel Lesů ČR Ludvík Řičář, ředitel Městských lesů Liberec Jiří Bliml a expert na ochranu divočiny Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Přinášíme Vám přehled těch nejdůležitějších myšlenek, které zazněly:
- Kůrovec není škůdce, ale klíčová součást smrkového lesa. Jeho současnému přemnožení hodně nahrává série suchých a teplých roků a skutečnost, že smrky rostou tam, kde by růst neměly. Zajímavost: už v padesátých letech se vědělo, že smrkové monokultury jsou přežitek a psalo se o nich jako o imperialistických přežitcích. Jenže byla potřeba kulatina do uhelných dolů, takže se rychle a rovně rostoucí smrky vysázely znovu.
- Kalamita v tuhle chvíli přesahuje možnosti těžby, takže je potřeba řešit, kde má skutečně smysl kácet s tím, že se tím třeba ochrání nějaký ještě zdravý smrkový les, a kde to nemá smysl a je lepší tam ty suché stromy nechat stát.
- Ze Šumavy víme, že tam, kde se nechaly stát suché stromy, se oproti zelenému lesu v podstatě nezměnil vodní režim - což neplatí o holosečích, kde půda ztrácí schopnost zadržet vodu, přichází o půdní mikrobiom a stává se z toho mrtvá hmota.
- Sucho lesy oslabuje, takže je žádoucí podporovat schopnost lesů zadržet vodu tvorbou drobných nádrží nebo právě třeba ponecháním mrtvých stromů tam, kde je to možné. Lesy ČR v Libereckém kraji vybudovaly řadu drobných tůní i větších retenčních nádrží, za pomoci přehrazení se pak snaží zpomalit odtok z melioračních rýh a podpořit retenci vody v původně odvodňované lokalitě.
- Samovolná obnova lesa je nejefektivnější a nejlevnější způsob, jak dosáhnout pestrých a zdravých lesů. Stromky, které vyrostou ze semínek, jsou odolnější a od začátku přizpůsobené místu, kde rostou. Nemusejí se adaptovat na nové stanoviště jako sazenice ze školek, které transport vždy oslabí. Nejprve vyrostou pionýrské dřeviny jako je bříza nebo olše, a posléze tzv. cílové dřeviny jako buk, smrk, jedle nebo dub.
- Kvůli suchu je v posledních letech nedostatek semen, což dále problematizuje obnovu lesů ze sazenic ve školkách.
- Největším problémem pro obnovu lesa je přemnožení spárkaté zvěře, která okusem zničí skoro 60% malých stromků a působí tak každoročně miliardové škody. Při nedávném schvalování novely lesního zákona prošla opatření, která by to měla řešit - zejména stanovování odlovu podle stavu lesa, dále kontrola odlovu nezávislým úřadem. V připravované novele mysliveckého zákona ale hrozí, že tyto pozitivní změny vyjdou vniveč.
- Ačkoli je holosečný způsob hospodaření velmi problematický, i na holosečích samovolná obnova lesa funguje - zkušenost z Krušných hor, kde se nepovedlo zalesnit ani pichlákem, ale pak tam nalítala bříza, která vyrostla. Jeden pokrokový lesník v Českém Středohoří teď pod tu břízu vysazuje pestrou směs stromů - buky, jedle, třešně ptačí a další - a tím vytváří věkově pestrý a odolný les. Navíc březové dřevo na rozdíl od smrkového neztrácí svou cenu. Břízy a další pionýrské dřeviny poskytují cílovým dřevinám (smrky, buky, duby apod) stín a lepší podmínky k růstu.
- V otázce volby druhů pro obnovu lesa upozorňoval Jaromír Bláha na skutečnost, že na severní Moravě se opět sází smrky na suchá stanoviště. Varoval také před spoléháním na nepůvodní druhy jako je douglaska, která se na určitých stanovištích chová invazivně a vytlačuje původní druhy. Vzniká tak monokultura douglasky, která pak může padnout za oběť nákaze.
- Na otázku, kam ohledně lesů investovat, padla odpověď, že rozhodně ne do sázení stromů (Jaromír Bláha). Stromy, které jsou uměle vysazené, často pocházejí z jiného stanoviště, jejich kořenový systém je poškozen transportem a nejsou tak odolné jako ty, které na daném místě vyrostly ze sazenice. Jiří Bliml pak ohledně městských lesů navrhuje investovat do výkupu lesních pozemků v okolí Liberce, které patří drobným majitelům, kteří nechtějí investovat do těžby, která se jim nevyplatí.
- Na otázku, jak může veřejnost pomoci lesům, mluvil Jiří Bliml o tom, že oni za městské lesy užijí pomoc dobrovolníků přímo v lese. Jaromír Bláha zdůraznil, že klíčový je tlak veřejnosti na politiky, aby se měnila pravidla hospodaření směrem, který podpoří vznik věkově a druhově pestrých lesů. Ludvík Řičář pak řekl, že LČR v libereckém kraji jsou otevřeni návrhům veřejnosti ohledně toho, kde proti kůrovci nezasahovat nebo nechat obnovu lesa přirozenému vývoji.
- Jak bude vypadat český les za 100 let, nikdo neví a netroufá si odhadnout. Všichni doufají ve zdravé a smíšené lesy, ale je možné, že to bude na některých místech lesostep.